In the last episode, we visited two medieval castles, some nature and lookout tower. And today we will look at what I encountered on the way from Velhartice to the historical town of Klatovy.
V minulém díle jsme navštívili dva středověké hrady, nějakou tu přírodu a rozhlednu. A dnes se podíváme co jsem potkal cestou z Velhartic do historického města Klatovy.
I spent the night in the chosen place without any problems, because the expected storm changed its direction and completely missed the place where I slept. So I got a good night's sleep and was able to wake up to the sunrise alarm clock. I filled up the water in a nearby well and set off when the sun was already over the horizon.
Noc na vybraném místě jsem přečkal bez problémů, protože očekávaná bouřka změnila směr a místo kde jsem spal úplně minula. Takže jsem se dobře vyspal a mohl vstát na zazvonění budíku s východem slunce. Doplnil jsem vodu v nedaleké studánce a vyrazil na cestu když bylo slunce již nad obzorem.
When I left the forest, an agricultural landscape opened up in front of me, which was absolutely perfect in the morning sun with local mists. Late summer can simply conjure up incredible compositions.
Když jsem opustil les otevřela se přede mnou zemědělská krajina, která byla naprosto perfektní v ranním slunci s lokálními mlhami. Pozdní léto prostě dokáže vykouzlit neuvěřitelné kompozice.
Peeking into the landscape, I didn't notice that I left the trail I wanted to follow and headed to a place called Zlomihlav (Break heads). I told myself that I will not come back and enjoy some freetrailing. And I will return to the trail a little further along a different path.
Zakoukán do krajiny jsem si nevšiml, že jsem opustil stezku po které jsem chtěl jít a zamířil do místa které se jmenuje Zlomihlav. Řekl jsem si, že se nebudu vracet a užiju se nějaký ten freetrailing. A na stezku se vrátím o kousek dále po jiné cestě.
When I reached the end of the road, I found myself in a completely wild forest, which confirmed to me that I had done well not to return to the path around the farms. Then I understood why the place is called Zlomihlav. Because I walked here on the plain and suddenly there is a sharp drop into the valley. So I had to go down the slope very carefully so as not to become another victim.
Když jsem dostal na konec cesty ocitl jsem se v naprosto divokém lese což mi potvrdilo, že jsem udělal dobře se nevracet zpět na stezku kolem farem. Pak jsem pochopil proč se to místo jmenuje právě Zlomihlav. Jelikož jsem sem šel po rovině a najednou je zde prudký propad do údolí. Takže jsem musel jít ze svahu velmi opatrně, abych nebyl další oběť.
After I got back on the trail I had to cross the valley and start climbing again to another interesting place. On the way, I rested for a while on a small bench with a view like this.
Poté co jsem se dostal zpět na stezku jsem musel překonat údolí a začít opět stoupat k dalšímu zajímavému místu. Cestou jsem si na chvíli odpočinul na malé lavičce s takovýmhle výhledem.
After a short rest, I continued to the top of the hill where there is a ruin of a former Gothic church. Which was left to its fate after the settlement to which the church belonged disappeared.
Po krátkém odpočinku jsem pokračoval dále na vrchol kopce kde je ruina bývalého gotického kostela. Který byl ponechán svému osudu poté co zanikla osada ke které kostel náležel.
Then there was nothing left but to descend through the forest to the place where there was another view of the landscape.
Pak už nezbývalo nic jiného než klesat lesem k místu kde byla další vyhlídka do krajiny.
From the last viewpoint, I continued only through forests, meadows and uninteresting villages. I have occasionally met people looking for mushrooms and they were mostly unsuccessful. I was probably the only lucky one who saw mushrooms absolutely everywhere around the roads.
Od poslední vyhlídky jsem pokračoval již jen skrze lesy, louky a nezajímavé vesnice. Občas jsem potkal lidi hledající houby a většinou byli neúspěšní. Jen já jsem byl asi štastlivec, který viděl houby naprosto všude kolem cest.
When I arrived at the village of Luby, an obstacle awaited me on the way in the form of road construction. Since it was a Sunday and I couldn't see any action from afar I decided to go through. On the way, I was interested in a historical artifact in the form of the Tatra 148, which is over 50 years old and still able to fulfill the function for which it was made.
Když jsem dorazil k obci Luby čekala mě překážka na cestě v podobě stavby silnice. Vzhledem k tomu, že byla neděle a při pohledu z dálky jsem neviděl žádnou akci rozhodl jsem se jít skrz. Cestou mě zaujal historický artefakt v podobě Tatry 148, která je přes 50 let stará a stále dokáže plnit funkci pro kterou byla vyrobena.
In the city of Klatovy, I first had to go through the park where I had last been as a child more than 35 years ago, when I was visiting my father, who was doing compulsory military service here. The park was perfectly maintained and definitely worth a visit.
Ve městě Klatovy jsem nejdříve musel projít parkem kde jsem byl naposledy jako dítě před více než 35 lety, když jsem zde byl na návštěvě za otcem, který zde vykonával povinnou vojenskou službu. Park byl perfektně udržován a rozhodně stojí za návštěvu.
As I was rather tired in the city center, I only took a few photos of the Černá věž (Black Tower) and the Baroque Pharmacy U Bílého jednorožce (by the white unicorn). And then headed towards the station. On the way, I ate and drank a few Pilsen beers in a restaurant near the train station.
Jelikož jsem byl poměrně unaven v centru města jsem udělal jen několik fotografií Černé věže a Barokní lékárny U Bílého jednorožce. A poté zamířil směrem k nádraží. Cestou jsem se najedl a vypil několik Plzeňský piv v restauraci nedaleko nádraží.
After I was fortified with beer, I set off for the station. Since I had some time, I also took some photos of the station built at the end of the 1950s. The station is built in the Brussels style and decorated with graffiti in the spirit of socialist realism. The Praha Smíchov station, which will probably be demolished, is in the same style. And I also ended this journey at Praha Smíchov station.
Poté co jsem byl posilněn pivem jsem vyrazil k nádraží. Protože jsem měl chvilku čas udělal jsem i několik fotografií nádraží postaveného koncem 50. let 20. století. Nádraží je postaveno v bruselském stylu a vyzdobeno sgrafity v duchu socialistického realismu. Ve stejném stylu je i nádraží Praha Smíchov, které bude pravděpodobně zdemolováno. A na nádraží Praha Smíchov jsem také zakončil tuto cestu.
